Jak nízká nezaměstnanost změní trh práce
Když nezaměstnanost klesá pod 3 procenta, zaměstnavatelé se musí adaptovat. Mzdy rostou, benefity se lepší a konkurence o talenty je tvrdá.
Přečíst článekKdyž není kdo pracovat, rostou mzdy. To je základní ekonomika. Ale jsou to všechny sektory stejně? Jak se to liší v Praze versus regionech? Čekáme inflaci?
Česká nezaměstnanost dosáhla historického minima. Nemáme dost lidí, kteří by chtěli pracovat. To se děje už několik let — nejdříve se vrátili lidi z kurzarbeitů, pak se vrátili emigranti, ale poptávka po práci je prostě větší. Zaměstnavatelé se teď musí snažit mnohem víc.
Mzdy rostou rychleji než inflace. To znamená, že lidi si reálně polepšují. Ale není to všude stejné — některé sektory se zvýšením mezd mají větší potíže než jiné. Stavebnictví, prodej, gastronomie — všichni hledají lidi a všichni zvedají platy.
Mzdový tlak není rovnoměrný. IT specialisté měli vysoké platy už dávno — tam tlak není tak velký, protože ti lidi už byli dráhý. Horší je to v oborech, kde tradičně byly nižší mzdy. Prodavači, údržbáři, pomocní pracovníci — tady se mzdy zvedají nejrychleji.
Stavebnictví je na tom nejhůř. Stavbychy v Praze a okolí prostě není. Firma, která potřebuje 50 lidí na stavbu, nemůže čekat. Zvýší plat, přestane čekat na lepší dobu. A když zvýší plat stavbychy, musí zvýšit i platy u ostatních pozic, aby to bylo férové.
Nárůst 10-15% za rok. Stavbychy se nedá koupit penězi snadně — jsou v Německu nebo už pracují. Firmy zvedají platy, aby si lidi udržely.
Restaurace nemají koho na kuchyň. Číšníci, kuchaři, pomocní — všichni chybí. Mzdy rostou, ale pořád to nestačí. Kolik restaurací zavřelo?
Prodavači a pokladní — sem se lidi nehrnou. Mzdy rostou zvolna, ale konkurence od e-shopů je tvrdá. Obchody se stahují, lidi se propouštějí.
Řidiči a skladníci. Dlouhé pracovní doby, fyzická zátěž. Mzdy rostou, ale lidi preferují jiné obory. Všechno se posouvá na překladišť.
Už dlouho byly vysoké platy. Tlak je menší, ale талент je vzácný. Junior vývojáři jsou cennější než kdy dříve. Firmy dělají vzdělávací programy.
Zdravotní sestry, sanitáři, lékaři. Výrazný nárůst mezd. Ale finanční tlak na zdravotnictví je velký. Bude to stačit?
Když nezaměstnanost padne pod 3 procenta, zaměstnavatelé se nemůžou chovat jako dřív. Nemají kde brát lidi. Musí si je koupit. A koupit si je znamená zvedat platy.
— Ekonom z ČNPK, březen 2026
V Praze už dlouho chybějí lidi. Ale v menších městech je situace horší. Když si vezmeš práci v Praze za 30 tisíc, v regionu to není možné. Lidi odcházejí do Prahy, Brna, Plzně. Zbývají starší a ti, co nemohou odjezdit.
Firmy v regionech to vidí. Zvedají platy, aby si lidi udržely. Ale konkurence od velkých měst je tvrdá. Manažer z malého města vidí nabídku z Prahy — 40 tisíc místo 28 tisíc. Odjíždí. Pak musíš zvednout platy všem ostatním, aby ti neodjeli taky.
Počet cizinců pracujících v Česku roste. Ale není to řešení. Když chceš cizince, musíš mu zaplatit minimálně české mzdy. Není to levnější než Čecha. Někdy je to i dražší — cestovné, bydlení, administrace.
Modrá karta EU se chystá. To má usnadnit příliv kvalifikovaných pracovníků. Ale pro stavbychy nebo číšníky to nebude řešení. Ti potřebují něco jiného — flexibilitu, dobré podmínky, chuť pracovat v Česku. Někteří přijdou, ale pořád to nebude dost.
Když rostou mzdy, rostou ceny. Když rostou ceny, musíš zvednout mzdy zase. To se jmenuje mzdově-cenová spirála. Když je silná, dostaneš inflaci. Česká národní banka to sleduje pozorně. Pokud by se spirála roztočila, museli by zvednout úroky, to by zbrzdilo ekonomiku.
Pokud mzdy rostou, ale produktivita taky, není problém. Firemní zisk se drží. Ale když mzdy rostou bez zvýšení produktivity, marže klesají. Firmy pak musí zvedat ceny, aby se vyrovnaly. To je pak inflace.
Když si neseženou lidi, firmy budou investovat do technologií. Roboty na stavbě, automaty v restauraci, samočetky v obchodě. To má dlouhodobě snížit tlak na mzdy. Ale přechod bude bolestivý — co se stane s lidmi, co práci ztratí?
Mzdový tlak je reálný. Není to jen ekonomické číslo — vidíš to v tom, že stavbychy dostane více peněz, číšník se ptá na vyšší plat, hledáš si práci a máš na výběr. Lidi si polepšují, to je fakt. Ale není to všude stejné.
Sektory s fyzickou náročností nebo neatraktivitou mají největší problém. IT a zdravotnictví také cítí tlak, ale z jiného důvodu — je tam vůbec velká poptávka. V regionech je situace horší než v Praze. A zahraniční pracovníci nejsou zázrakem — jsou to lidi se stejnými nábory jako Češi.
Dlouhodobě to půjde jedním ze tří směrů: buď se zvýší produktivita (technologie, vzdělání), nebo si budeme hrát s inflací, nebo bude nějaké rozdělení trhu — někde budou vysoko placení specialisté, jinde nižší mzdy pro jednodušší práci. Nejpravděpodobněji to bude kombinace všeho.
Tento článek je informativní analýza trendů na českém pracovním trhu. Data vycházejí z veřejných zdrojů, statistik ČÚZK a výzkumů institucí zabývajících se pracovním trhem. Nejsou zde poskytovány investiční rady ani predikce cen. Mzdové trendy se mohou lišit podle odvětví, lokality a individuálních okolností. Pokud potřebuješ konkrétní radu ohledně svého platu nebo pracovní situace, obrať se na specialisty v personalistice nebo odborníky na pracovní právo.